Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Slimáci

Požerky a slizové stopy na listech jsou jistým znamením přítomnosti slimáků na zahradě. Za vlhkého počasí jsou vidět i slimáci.

Příznaky:
Na listech a květech jsou patrné požerky na okrajích listů i vyžrané otvory na listové čepeli a lesklé stopy po slizu. Při silném napadení často hrozí úplný výpadek jednotlivých rostlin. Slimáci bývají aktivní zpravidla v noci. Výjimkou jsou dny, kdy je zataženo a deštivo.

Biologie:
Slimáci jsou hermafroditi, kteří se oplodňují vzájemně. Podle počasí naklade slimák na podzim do půdy na hromádky asi 800 kulatých, bílých vajíček. Slimáci a jejich vajíčka přezimují v půdě.

Preventivní opatření:
Nejdůležitějším a dlouhodobě nejúčinnějším opatřením k regulaci slimáků je podpora jejich přirozených nepřátel: krtků, rejsků, ježků, slepýšů, ještěrek, střevlíků, ropuch a ptactva.
Starat se o drobtovitou strukturu půdy, na podzim neobracet půdu – mezi hrubými hroudami nacházejí slimáci snadno úkryt a kladou sem také vajíčka.
Časné kypření půdy na jaře zničí jejich úkryty a způsobí zmrznutí vajíček za následujících teplot pod nulou.
Slimáci potřebují značnou vlhkost. Proto se starat o „sucho“: zalévat po ránu a pokud možno jen ke kořenům.
Ohrožené rostliny můžeme obklopit ochranným pásem ze savého nebo suchého materiálu: dřevný popel, piliny, horninová moučka, vápno, ostrý písek, vaječné skořápky, smrkové jehličí apod. Tyto bariéry však musíme po silném dešti obnovit. K mulčování používat jen částečně uschlý materiál a nanášet ho v tenké vrstvě.

Přímá opatření:

Ruční sběr: Nejúčinnější je pravidelný sběr slimáků po ránu, resp. večer nebo po dešti. Osvědčilo se zřízení sběrných míst ze starých prken nebo něčeho podobného, neboť slimáci se pod nimi rádi ukrývají. Zalití vařící vodou slimáky během několika vteřin usmrtí. Naopak posypání solí způsobuje značné trápení před smrtí.

Ohrádky proti slimákům jsou velmi účinné. Měly by být zanořené 10 cm hluboko v zemi, nad zemí by měly vyčnívat alespoň 20 cm a nahoře by měly mít hranu širokou 5 – 10 cm a zahnutou pod ostrým úhlem směrem ven.

Pivní past: Velký jogurtový kelímek z poloviny naplněný pivem zahrabat do země, tak aby přečníval o 2 – 3 cm (kvůli ochraně užitečných střevlíků). Tyto návnady lákají především drobné slimáky žijící v půdě, a to nejlépe v rámci záhonu obklopeného ohrádkou proti slimákům, jinak jsou totiž přitahováni i slimáci ze sousední zahrady.
Sazenice na noc chránit, např. přiklopením sklenicí.
Výsadba rostlinné návnady – nejlépe někde mimo záhony – z rychle rostoucích rostlin jako řeřichy, hořčice nebo špenátu láká slimáky od kulturních rostlin a usnadňuje jejich sběr.

Rostlinná bariéra z takových rostlin, jako je šalvěj, česnek, majoránka nebo tymián, vysázená kolem záhonu, působí jako opevnění a odrazuje slimáky od další cesty na záhon.

Zředěný rajčatový zákvas, kterým poléváme půdu kolem kulturních rostlin, rovněž odpuzuje slimáky, po dešti však musíme tuto bariéru obnovit.


Indische Laufenten

©BMLFUW

Kachny indický běžec jsou vynikajícími lovci slimáků a lze je chovat i v malé zahradě. Někteří chovatelé nabízejí i jejich zapůjčení.

Z jedovatých návnad je pouze fosforečnan železitý účinnou látkou neškodnou pro užitečné živočichy, domácí zvířata a děti a je povolený i v ekologickém zemědělství. Chemicky je příbuzný s jedním hnojivem.

 

naposledy upraveno dne: 08.09.2009   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj