Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Ovocný strom a jeho význam v sídelním prostoru

Každý ovocný strom je kouskem domova pro nás pro všechny – i strom na kraji silnice patří k naší kultuře.

Co by byly naše zahrady bez ovocných stromů? Bez malebných korun jabloní, hrušní a třešní, bez bobulových keřů?
Na jaře se ovocné stromy pokryjí něžným závojem bílých a růžových květů – a lákají náš pohled ke spočinutí a spoustu včel a čmeláků k návštěvě. Ve výhni léta dávají osvěžující stín, a až dlouho do podzimu nás těší lahodnými plody. I v podzimně pestrém šatu jsou ovocné dřeviny ozdobou každé zahrady.

Ovocné stromy mají v našich zahradách dlouhou tradici. Již v době bronzové lidé ve svých sídlištích vysazovali ovocné stromy, jak dokládají nálezy z halštatského období. První "ušlechtilé" ovocné odrůdy přinesli do naší vlasti o několik století později Římané, ovládající umění štěpování. K průlomu ovocnářství v germánském prostoru napomohl Karel Veliký. Ve středověku se pěstování ovoce – tak jako zahradnictví vůbec – soustřeďovalo na kláštery a hrady, kde ho mniši dále rozvíjeli.

Zlatý čas pomologie – jak se nazývá nauka o ovocných stromech – a také ovocnářství trval zhruba od roku 1770 do roku 1890. V této době vznikla řada dodnes známých ovocných odrůd, jako např. „Cox Orange“ nebo „Boskoop“. Obecný zájem o pěstování ovoce byl značný a mnoho lidí se zabývalo jeho kultivováním a množením. Během válečných let a poválečných desetiletí mělo velký význam samozásobení ovocem a moštem v zemědělských statcích – a také ve městech si lidé velmi považovali ovoce z vlastní zahrady.

naposledy upraveno dne: 13.11.2009   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj