Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Jedlé keře

Všichni znají tradiční drobné ovocné keře, jako jsou rybíz, angrešt, maliník, ostružiník a jejich mezidruhové křížence např. jostu (rybíz x angrešt) nebo taiberry (malinoostružiník).

Pěstují se ve všech barevných variantách plodů od bílé přes žlutou, červenou až k černé. Hojně rozšířené jsou i tzv. kanadské borůvky, jejichž náklonnost k rašelině je trochu handicapuje v použití na přírodních zahradách. Zatímco zimolez kamčatský je naprosto nenáročný a jeho plody se sklízí jako úplně první ovoce ještě před sklizní jahod. Znovuobjevení kdouloně,  mišpule nebo mandloně nás vrací  k chuťovým požitkům před 100 lety a nově přicházíme na chuť i muchovníku a kustovnici.

rakytnik

(c)g.pomper "die umweltberatung"

Věnujme se ale divoce rostoucím keřům, které nejsou tak chutné, sladké a šťavnaté jako vyšlechtěné zahradní druhy, ale o to více jsou zásobárnou vitaminů, minerálních látek a dalších látek podporujících vitalitu a odolnost organizmu. A rostou téměř všude. Většinou se plody těchto keřů nejedí syrové – upravují se na kompoty, rosoly, džemy, ale i vína, likéry a destiláty. Jsou výbornou přílohou ke zvěřině již od pradávných časů. O černém bezu není třeba hovořit, jeho květy i plody jsou využívány hojně, stejně jako plody šípku nebo lísky. Méně známý je dřín, hloh, dřišťál, jalovec a trnku sbírají jen opravdoví gurmáni. Zato rakytník je hitem v prodejnách zdravé výživy.


Borůvka, brusinka a klikva se svojí náročností na kyselé pH by se měly pěstovat pouze v jejich přirozených lokalitách, kde dávají vysokou úrodu, jinde je jejich pěstování nevhodné. Mnoho okrasných keřů má i léčivé účinky.

 

Ing. Dana Křivánková, Lipka, Občanské sdružení Přírodní zahrada

naposledy upraveno dne: 14.09.2011   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj