Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Vyvýšený záhon v bednění

Úrodná, kyprá půda a bohatá úroda jsou snem každého zahrádkáře. V biozahradě se snažíme pěstovat zeleninu a zúrodňovat půdu nenásilnými a přírodě blízkými postupy. Jedním z nich je pěstování rostlin na vyvýšených záhonech.

Tento postup je velmi starý a je více možností, jak metodu vyvýšených záhonů uplatnit na zahradě. Známé jsou německé kopy, vyvýšené záhony založené do oválu bez ohraničení a nejčastěji používané vysoké záhony s bedněním.

Vyvýšený záhon, © Ing. Monika Pýchová

Vyvýšený záhon, © Ing. Monika Pýchová

Jaké výhody získáme založením vyvýšeného záhonu?

  • vytvoříme ideální podmínky pro pěstování zeleniny náročné na živiny a kyprost půdy (oceníme, máme-li na zahradě těžkou, jílovitou nebo jinak méně úrodnou půdu, na které se nedaří brukvovitým, mrkvi a další zelenině)
  • v dalších letech si vytvoříme zásobárnu kvalitní země s dostatkem humusu, která nám poslouží ke zlepšení půdy na záhonech zeleniny i květin
  • umožňuje zpracování velkého množství bioodpadu ze zahrady a kuchyně
  • zajišťuje dobrou drenáž záhonu, záhon se nepřemokří (kořeny nehnijí)
  • usnadňuje práci – je zde potřeba méně okopávání a kypření půdy, záhon se snadněji obdělává, nemusíme se ohýbat, k rostlinám máme snazší přístup
  • na záhonu je méně slimáků a jiných škůdců
  • představuje příznivé mikroklima i pro náročné rostliny
  • dochází zde k ohřívání půdy – na jaře můžeme dříve sázet, na podzim se prodluží doba k vyzrání úrody.

Založení vyvýšeného záhonu v bednění naplánujeme na podzim, kdy využijeme organickou hmotu ze zahrady. Pokud jej budeme zakládat na jaře, shromáždíme si od podzimu někde v rohu zahrady dostatek organického materiálu. Na bednění můžeme využít stará prkna, kameny, proutí na vyplétání košíků nebo kulatinu. Místo pro založení záhonu by mělo být na slunci, stinným zákoutím se určitě vyhneme. Pro vyvýšené záhony se nejčastěji používá tvar obdélníku, nicméně je možné zvolit i jiný tvar: podkovy, klíčové dírky, oválu, kruhu, lístečku atd.

Délka záhonu se ničím neomezuje, snad jen velikostí zahrady. Na menší zahrady zvolíme i kratší záhon cca do 150 – 180 cm. Záhon má být široký tak, abychom do jeho středu pohodlně dosáhli rukou, dostaneme tak šířku 120 -140 cm.

Tvar záhonu si vyznačíme provázkem, strhneme drn a svrchní vrstvu země, kterou dáme stranou – využijeme ji jako poslední vrstvu vyvýšeného záhonu. Vytvoříme bednění a následně vrstvíme materiál. První vrstvou mohou být rozdrcené větve, hrubé stonky např. od slunečnice, kukuřice a další hrubé materiály. Další vrstvu tvoří drny, které jsme strhli při zakládání záhonu, a pokládají se zelenou stranou dolů. Pokračujeme slámou smíchanou s trávou, listy promíchanými se zemí. V této části vyvýšeného záhonu můžeme vrstvit i nevyzrálý kompost, který neplánujeme přehazovat a raději jej vyvezeme do záhonu, kde dokončí rozklad. Přibližně posledních 25 cm si ponecháme na vrstvu kompostu (cca 5 – 10 cm) a vrstvu zeminy ze skrývky záhonu. Do střední části záhonu můžeme přidat kuchyňský odpad, rozdrcená jablka po moštování a další organický odpad, který máme momentálně k dispozici. Je vhodné experimentovat a zkoušet různé kombinace a postupy při vytváření vyvýšených záhonů.

V prvním roce poskytují půdy značné množství živin pro náročnou zeleninu jako např. okurky, dýně, košťáloviny, rajčata, papriky, celer. V dalších letech už živin ubývá, proto je možné pěstovat mrkev, salát a další zeleninu.

Postupně se organický materiál zcela rozloží a uchová si dostatek živin a humusu.

Založení vyvýšeného záhonu je časově náročnější a pracnější než založení běžného záhonu. Zahradníkovi ale poskytne radost z experimentování a tvůrčí práce na zahradě, radost z bohaté úrody a nového způsobu pěstování.



Ing. Monika Pýchová, Občanské sdružení Přírodní zahrada a CEGV Cassiopeia

naposledy upraveno dne: 18.06.2014   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj