Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Ekologická a ekonomická výhodnost přírodní zahrady

Přírodní zahradu v malém i velkém lze zažít na Třeboňsku. Původní bažinatá krajina byla citlivě a přírodně přetvořena člověkem v krajinu trvalé udržitelnosti. Krajina byla po staletí měněna člověkem, přesto stále zůstává přírodní.

Již v dávném středověku je možno v Čechách zaznamenat kořeny přírodního využívání krajiny. V latinsky psaném Majestátu k městům a stavům císaře Karla IV., otce vlasti, je zaznamenáno toto doporučení: „…aby se voda z bahnisek a močálů v rybnících mohla shromažďovati, za účinku slunce a teplých větrů odpařovati a jako vodní pára blahodárně působiti na okolní rostlinstvo. V dobách rozlití vod trvalými dešti nebo táním sněhu velkou část vody zadržeti a tím povodním i následnému suchu v krajině zabrániti. Aby bylo postaráno o hojnost ryb pro potravu lidu, dále pak, aby půda co nejvíce využita byla…“ Počátky filosofie přírodního zahradničení lze zaznamenat již v době před Žižkou, není to tedy nějaký novodobý vynález. Občas někdo říká, že když se nehnojí a nestříká, tak nic neroste, ale v době císaře Karla IV. pesticidy ještě neexistovaly a přesto byly tehdejší Čechy s Moravou i Rakouskem krásnou zahradou Evropy.

Atmosféru přírodního zahradničení lze vnímat po celém Třeboňsku. Krásná je Přírodní ukázková zahrada manželů Gebrových v Plavsku, o které byl také natočen zajímavý televizní pořad. Často je obtížné přesvědčovat různé technokraty o prospěšnosti přírodního zahradničení. Ale dnes už je tady internetová ekomapa nositelů plakety Přírodní zahrada, která prezentaci přírodního zahradničení velmi usnadňuje. Každá přírodní zahrada je krásná a jedinečná, je možno si ji prohlédnout a diskutovat o ní s majiteli a pak se třeba rozhodnout pro vlastní zahradu bez chemie. Jestliže si něco pěstujeme pro radost a pro vlastní potřebu, tak se lze bez chemie a pesticidů obejít a ve výsledku je to ekologicky i ekonomicky výhodné. Jen se toho nebát a zkusit si to.

Klobouk dolů před vynálezci a uživateli rostlinné chemie, co musí mít znalostí a jakou drahou aplikační techniku musí používat – a výsledkem je přebytek levných potravin v Evropě. Dnes má však stále více lidí raději kvalitu, nejraději soběstačně vypěstovanou. Je možno začít pěstovat nenatlučené a nenahnilé brambory, třeba jen v posečené trávě. Vlastnoruční kvalita je potom k nezaplacení. Také bylinky je možno mít čerstvé v předzahrádce a nekupovat něco povadlého v supermarketu. Jahody či rajčata na vlastní zahrádce a bez chemie jsou trochu náročnější na péči, ale obyčejné topinambury by mohl zvládnout snad každý. Některé plevele, jako například jarní kopřivy, jsou nejen jedlé, zároveň jsou i výborným potravinovým doplňkem. Tak, proč se bát plevelů, když se dají dobře zkonzumovat či zpeněžit ve sběrně léčivých bylin? S určitým nadhledem lze mít zahradu v souladu s přírodou i s peněženkou.

Chemické ošetřování rostlin, využívání hnojiv a pesticidů ve své době snad zachránilo Evropu před válkami a hladomory. Ale je tady i určitý pokrok ve využívání přírodních zdrojů. Například v Třeboni je akademické pracoviště na výzkum řas. Řasy produkují kyslík do ovzduší, jsou surovinou pro léčiva i biopaliva a také mohou podpořit růst vybraných rostlin. Novými bio-technologiemi lze starou přežitou chemii odsunout na vedlejší kolej a přiblížit se ideálům přírodního zahradničení.

Staří zahradníci kdysi říkali: „Když se urodí málo, je to hrozné. Když se však urodí mnoho, je to mnohem horší, neboť je to neprodejné.“ V dnešní hektické době dochází ke změně klimatických, ekologických i ekonomických parametrů. Přírodě blízké zahradničení je určitou alternativou pro budoucnost. Není to jen o financích, jde také o zdraví krajiny a člověka. Zahrady i veřejná zeleň mohou být hravé, šetrné, relaxační i prospěšné zdraví. Existuje mnoho různých příkladů k následování i námětů, jak si sami vytvořit něco nízkonákladového či soběstačného.

Ekologická i ekonomická výhodnost přírodního zahradničení je dána částečně návratem ke starým ověřeným postupům a také využíváním nových poznatků. Důležitými tématy v přírodním zahradničení jsou - zadržování a využívání dešťové vody, kompostování, trvale udržitelné bylinkové záhony či podpora dalších přírodě blízkých postupů v zahradě.

Brambory pěstované v bedýnce od zeleniny, © Ing. Jan Papáček

Brambory pěstované v bedýnce od zeleniny, © Ing. Jan Papáček

Doprovodné tipy a foto k přírodnímu zahradničení:

1. Přírodní zahradu si dnes může pořídit téměř každý, zahradu lze koupit, propachtovat či sdílet v komunitě, je to nový šetrný životní styl. Zahrada není vnímána jen jako místo pro práci a produkci, je to také trochu hra – a „kdo si hraje, nezlobí“.

2. Ekologicky i ekonomicky nenáročnou plodinu jako například brambory lze pěstovat přírodně pokusně v bedýnce od zeleniny. V sousedním Rakousku pěstují školáci brambory v pyramidě z bedniček, učí se kompostovat a to, že „hlína není špína“. Pomocí brambor se tedy městské děti učí vztahu k půdě a možnosti samozásobování.

3. Historické způsoby hospodaření je možno zhlédnout v Domě přírody Třeboňska. Naši předkové přírodně utvářeli krajinu, z dnešního pohledu ekologicky i ekonomicky, protože tenkrát ještě nebyla chemie ani pesticidy. Dávné dřevěné potrubí slouží dnes jako exponát před expozicí a může být inspirací pro nové přírodní úpravy krajiny či zahrady.

4. Když se vzácný motýl Batolec duhový unaví, usedne i na šalvěj. Pěstování bylinek i chovy motýlů na zahrádce jsou v projektu podporovány a pro někoho se mohou stát i zdrojem obživy. Ale je třeba jít štěstí trochu naproti a nečekat, až se unaví.

Ukázková přírodní zahrada u hradu Šelmberk, © Ing. Jan Papáček

Ukázková přírodní zahrada u hradu Šelmberk, © Ing. Jan Papáček

5. Ukázková přírodní zahrada u hradu Šelmberk na Táborsku je koncipována jako stará bylinková klášterní lékárna. Slouží k ekologické výchově a k zážitkovým pobytům. Je to dobrý příklad ekologické i ekonomické výhodnosti přírodního zahradničení.




Ing. Jan Papáček (Bio-zaHRAda Hamr u Majdaleny), Občanské sdružení Přírodní zahrada
naposledy upraveno dne: 24.07.2014   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj