Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Trvalka roku 2014 - ŠALVĚJ

Český spolek perenářů právem vybral „trvalku sezóny pro rok 2014“ rod Salvia – šalvěj.

Celý rod je značně obsáhlý a čítá na 900 druhů. Mnohé z nich jsou však rostliny tropické či subtropické a musíme je pěstovat jako letničky nebo nádobové rostliny. Většina z nich je aromatických a několik z nich léčivých (název pochází z latinského „salvare“ - léčit). Nalezneme zde i řadu velmi houževnatých trvalek, které dodávají letní zahradě nenahraditelné kouzlo.

V naší přírodě můžete potkat tyto druhy šalvějí: šalvěj hajní (Salvia nemorosa), šalvěj luční (Salvia pratensis), šalvěj přeslenitou neboli „babské ucho“ (Salvia verticillata), šalvěj lepkavou (Salvia glutinosa) a znovuobjevenou a zákonem chráněnou šalvěj rakouskou (Salvia austriaca). Pětici domácích šalvějí pak v našich zahradách doplňují šalvěje ze Středozemí: šalvěj lékařská (Salvia officinalis) a dvouletka šalvěj muškátová (Salvia sclarea).

Šalvěj hajní ´Rose Queen´, © Ing. Radovan Hájek

Šalvěj hajní ´Rose Queen´, © Ing. Radovan Hájek

Většina zahradních šalvějí miluje slunné stanoviště a propustnější půdu. Vhodné jsou i půdy živinami chudší (ne však kyselé), skeletnaté či písčité a více vysýchavé – šalvěje si zde ponechávají pevný postoj a nerozklesávají (v přírodě je nalezneme na suchých mezích, kolem cest apod.). Výjimkou je šalvěj lepkavá, která roste spíše na okrajích lesa v mírném polostínu, ve svěží a živnější půdě.

Šalvěj hajní je sice dobře známá, ale z neznámých příčin méně používaná a v běžné zahrádce na ni téměř nenarazíte. Nabízí řadu růstových typů – od tuhých vzpřímených, přes plamenovité, či nízké bochanovité a také dosti dlouhou dobu kvetení. Nejčasnější odrůdy nakvétají již v květnu, většina odrůd kvete v létě a některé slaběji kvetou znovu i v časném podzimu. Barvy květů začínají u modré a proměňují se v tóny růžové, fialové, bílé či temné černo-modré odstíny. U většiny ostatních šalvějí převažuje modravá barva květů.

Zahradní šalvěje jsou nenáročné rostliny a nepotřebují žádnou velkou péči ani zálivku. Pokud je sestřihneme po odkvětu během léta, znovu nasadí na květ. Nevýhodou některých odrůd je rozklesávání trsů – obzvláště na vlhčím nebo živnějším stanovišti. Rostliny lze však snadno sestřihnout až u země – rychle regenerují a dorůstají.

Šalvěje používáme na okraje záhonů, lemy, do bylinkových zahrad, větších nádob - v kombinaci s dalšími trvalkami, travami, letničkami nebo léčivkami. Přírodněji vyhlížející šalvěje (šalvěj luční, přeslenitá a další botanické druhy) vypadají výborně v přírodnějších partiích nebo jsou vhodné ke zplanění – dokážou se krásně vysemeňovat.

Nejrozšířenější a nejznámější je v českých zemích léčivka šalvěj lékařská. Jde o stálezelenou a dřevnatějící trvalku, je tedy dobré pro ni zvolit chráněné a výhřevné stanoviště na slunci. Prospěje jí také občasné sestřihnutí a „vytvarování“ do úhlednějšího trsu. Odrůdy s barevnými listy bývají choulostivější, vhodná je tedy i lehká zimní přikrývka z chvojí, listí, slámy nebo netkané textilie.

Šalvěj luční, © Ing. Radovan Hájek

Šalvěj luční, © Ing. Radovan Hájek

Jde o starobylou a významnou léčivou bylinu a i když mají podobné účinky i některé další šalvěje, je bylinou nejužívanější. V přírodním léčitelství je šalvěj známá svými dezinfekčními, antibakteriálními a antivirózními účinky. Poradí si s rýmou, kašlem, nachlazením, chřipkou, angínou a dalšími nemocemi dýchacích cest. Odvar je výborný i jako kloktadlo při bolesti v krku, ústních zánětech či krvácení dásní. Má blahodárné účinky i na naše trávení. Pomáhá proti plynatosti, stimuluje trávení a funkci žlučníku. Je známým urychlovačem léčení žaludečních a střevních katarů a otrav jídlem. Lze ji užít i proti nadměrnému pocení nebo pro celkové zklidnění organismu (při nervovém vypětí, stresu a nespavosti), pro zlepšení krátkodobé paměti nebo snížení tvorby mateřského mléka. Rozmačkané listy šalvěje lékařské lze použít i zevně na kousnutí hmyzem nebo při poranění kůže. Koupele nebo obklady z odvaru léčí různé mykotické potíže a plísňová onemocnění kůže. Dezinfekčních účinků se používá i v kosmetice (léčba akné, problémy s lupy), výtažky ze šalvěje se přidávají do ústních vod a zubních past.

Jako koření používáme šalvěj lékařskou při úpravě jehněčího a telecího masa, divočiny, do nádivek, k ochucení mletého masa. Často ji najdeme jako jednu z přísad kořenících směsí na ryby, masová i zeleninová jídla nebo v bylinkových směsích. Používáme ji i pro výrobu bylinkových octů, olejů a másel.

Šalvěje snadno množíme semenem, ale řadu pěkných odrůd musíme množit pouze vegetativně – řízkováním.



Ing. Radovan Hájek, Občanské sdružení Přírodní zahrada a Trvalková školka Florianus Jindřichův Hradec

naposledy upraveno dne: 24.07.2014   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj