Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Nebojte se pěstování brambor

Obyvatelé mystického Velikonočního ostrova praktikovali kdysi dávno zajímavý sociálně-zemědělský soběstačný systém: slepice+brambory. Odpadem ze zpracování brambor krmili slepice a zakvašeným slepičím trusem krmili zase brambory.

Bylo to tenkrát bez chemie a přídavků rašeliny, umožňovalo to přežití v nevlídných ostrovních podmínkách a zároveň práci na dnes záhadných sochách. Také na našich zahradách lze pěstovat brambory bez chemie i rašeliny a nespatřovat v tom něco záhadného.

Brambory se u nás obvykle sázejí, když kvete střemcha, třešeň či trnka. Příprava na sázení začíná již na podzim výběrem vhodných hlíz pro příští úrodu. Je vhodné oslovit sousední zahrádkáře či ekozemědělce a získat od nich brambory na ochutnávku a na sázení. Lze pokusně nasázet několik různých odrůd a testovat jejich výnosnost, chutě, skladovatelnost a odolnost proti chorobám.

Foto 2, © Jan Papáček

Foto 2, © Jan Papáček

Jedno staré rčení zní, že ten nejhloupější sedlák má nejlepší brambory. Vychází zřejmě z toho, že ten kdo se stará o obyčejné brambory je v očích ostatních hloupý, ale snaživá práce mu přináší výsledky a často dá na frak i těm chytřejším. Vlastnoručně vypěstované brambory hnojené vlastním potem, bez postřiků a chemie jsou výbornou součástí domácí kuchyně, jsou potravinou i lékem na různé neduhy.

Zemina pro sázení brambor by měla být zbavena kamenů a prokypřena asi do hloubky 20 cm, sázíme asi 5 cm hluboko a po vyrašení se přihrnují nebo lze mulčovat posečenou trávou. Sází se asi na vzdálenosti 50 x 50 cm, podle velikosti hlíz či podle výnosu odrůdy. Lze pěstovat i brambory v nádobách, ono těch způsobů pěstování je mnoho a každý se může dopracovat k tomu svému optimálnímu způsobu.

Rajčata a topinambury jsou svým způsobem bratranci brambor. Dávné brambory vypadaly asi jako dnešní hlízy topinambur. Dlouholeté šlechtění původních divokých brambor bylo a je úspěšné. Naši bramboráři patří mezi světovou špičku a je na co navazovat. Některé přešlechtěné odrůdy rajčat i brambor jsou dnes příliš náchylné na různé choroby. Proto se testuje odolnost proti plísním a virózám původních divokých odrůd a dle toho se šlechtí nové odrůdy. Snad to bude přínosem i pro naše přírodní zahradničení.

Brambory by na pozemku měly být na stejném místě asi tak jednou za čtyři roky, to z důvodů přenosů nemocí. Po bramborách lze pěstovat cibuli, česnek, mrkev, bylinky či jahody – pozemek je prokypřený, zbavený kamenů i plevelů. Brambory lze sázet po různých plodinách, lze přidávat do půdy živočišný hnůj i různé komposty pro zvýšení úrodnosti. Brambory jsou svým způsobem krásné a zdravé na zahradě i na talíři, proto na přírodní zahradu patří a netřeba se bát jejich pěstování.

Jan Papáček, Bio-zaHRAda Hamr u Majdaleny

Foto 4, © Jan Papáček

Foto 4, © Jan Papáček

Dobrovodné foto:

1. Kopal jsem brambory a vyhrabal jsem vzácnou chráněnou žábu blatnici (kočičí oko). Mám ji políbit, aby se stala princeznou? Jen aby nepřišla doba, kdy lidé budou líbat brambory, nebo aby ochranáři neudělali z mé krásné zahrady přírodní rezervaci.

2. Při pěstování brambor bez chemie se těžko brání plzákům v konzumaci natě. Snad ti španělští plzáci sežerou také vajíčka mandelinky a trochu omezí napadení plísní. Kontroluji porost brambor a škůdce nůžkami likviduji, snad ti plzáci na bramborách ušetří jiné rostlinky z mé zahrádky.

3. Z hromady vlastních sklizených brambor vyberu ty nejlepší pro příští sázení, trochu neobvyklá metoda, ale použitelná pro přírodní zahradničení.

4. Sklízené brambory mohou být tradiční či červené nebo fialové. Ptal jsem se dr. Margit Slimákové, zda ty fialové nejsou záhadnou genovou manipulací a bylo řečeno, že je to stará odrůda z dalekého Chile. Jejich výnos je sice poloviční oproti českým nově vyšlechtěným odrůdám, ale ta fialová barva i uvnitř po uvaření dobře vypadá na svátečním stole. Fialové odrůdy mohou být zpestřením domácího přírodního pěstování.

naposledy upraveno dne: 04.11.2014   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj