Příroda v zahradě mezinárodně die umweltberatung
Natur-im-Garten

Zur Österreichischen Website A magyar weboldal to the English Website

bio-zahradní lékař
bio-zahradní lékař

chaloupky
veronica prirodnilogo

Jedlé zahrady bez hranic všednosti

Jedlé zahrady bez hranic všednosti pěstěné na principech permakultury

Miluji a ctím přírodu a krajinu, neustále se z nich učím. Těší mě krajiny, které bují pestrým životem, ale i krajiny, které nás učí životu a přežití. Jsem dítkem divočiny. Pocházím z malebného a inspirujícího jihočeského venkova*

V čínském horoskopu koněm a snad proto stále v životě v poklusu ... krajinami a divočinami. Vrátila jsem se domů, do třeboňských mokřadů, oklikou přes fosilní písečné duny Floridy, pouště předního východu, i unikátní trnitý buš na Madagaskaru, kde jsem s tamějšími vesnickými ženami zakládala jedlé zahrady.

Ale ještě před tím, a pro můj zájem o přírodu, jsem vystudovala biologii a ekologii, která spolu s botanikou byla mým nejoblíbenějším oborem. Pro svou logiku, jednoduchost, elegantnost a vůbec pochopení, že vše co se odehrává v přírodě, je založeno na vztazích, a je vzájemně propojeno. A že to vše lze promítnout do navrhování tvořených krajin a zahrad. A tak mě oslovila permakultura, ekologie v ní, etika péče o přírodu, o člověka a sdílení s komunitou.

V mayském horoskopu jsem semínko a to mi osvětlilo mnohé o mé vášni schraňovat každé a všechna semínka. I to, že jsem se během svých studií vždy věnovala regeneraci rostlin, už delší dobou myslím na naplnění mé touhy pracovat v či vytvořit zahradnictví a/nebo školku jedlých rostlin. A jednou si tu touhu naplním ...

© Martina Petrů

© Martina Petrů

A pak, jak už to chodí, mi do života vstoupil Steve a došlo i na naši regeneraci … Máme dvě krásné dívenky Lucy a Rozárku a já jsem momentálně zaměřená na to, aby vyrůstaly v divočině a v inspirativních krajinách, ze kterých můžeme čerpat plnohodnotnou výživu, tedy z bohatých a rozmanitých jedlých přírodních zahrad i z divočiny samé.

Jsem převážně sběračem. Čerpám z přírody pestrou nabídku živé sezónní potravy pro každodenní výživu rodiny, k sušení a fermentaci. Zahradničím s přírodou. Experimentuji s netradičními planými trvalými zeleninami a jedlými okrasnými rostlinami.**

Těší mě soběstačnost v domácnosti a permaklutura v životě, rodině a komunitě od kuchyňských, školkových a školních zahrad, farem zpět do divočiny.

Tedy, jak někdo nedávno podotkl: “Transformovala se z akademičky v ekofeministickou divoženku”. Usmála jsem se. Jsem s touto současnou kariérou spokojená…

Můj praděda byl údajně vášnivým chovatelem exotického ptactva a měl srdečný vztah k přírodě samé. Můj děda byl orebným sedlákem, který ztratil půdu, resp. byla mu přidružena do JZD. Můj taťka pokračuje ve šlépějích svého taťky na jeho půdě a spolu s tradicemi a postupy, je to jeho rodová vazba, která je tak silná, že si život nedokáže jinak představit. Nicméně díky těmto tradicím se půda už bohužel desítky let splavuje z kopce a orba je čím dál blíže skále. Na zahradách kolem chalupy se každoročně ryje, protože „co by tomu řekli sousedi, kdyby to bylo jinak... a mulč (sláma nebo staré seno) přece vypadá hrozně neukázněně a... co tomu řeknou sousedi... že se snad zbláznil?... a listí se musí z trávníku vyhrabat...“ Škoda, že přírodě nenecháváme to, co jí patří, aby byl koloběh živin uzavřený. A tak mojí výzvou je vytvořit příklad. I když ho můj taťka s úsměvem a možná i trochou pohrdání nazývá přírodovědecko-fantastickou revolucí...

Náš žijící příklad bude na malé ploše zahrádky před chalupou po mé babičce Boženě a doufáme i na sousedící zahrádce sousedky a jmenovkyně babičky Boženy, která se shodou okolností narodila ve stejný den jako má babička jen o 14 let později. Babiččina jediná dcera Květa byla nesmírně pozitivní a povzbudivou ženou, měla vždy krásnou zahradu a stále v našich srdcích dnes už skoro rok schází. Moje hodná maminka Věra má zelené ruce a je hodna veškeré mé pocty a díkůvzdání za to, co mě životem naučila a jak mě měla ráda. Její maminka celý život pracovala v zahradnictví v Jindřichově Hradci, kde dnes sídlí trvalková školka Florianus... shodou okolností. Chtěla bych tuto zahrádku, i když bude trochu jiná, než jaké měly tyto ženy mého života, věnovat jim a nazvat ji: Věry (hodné) Květné Božské Zahrady.

A ačkoli nebude to příklad první, díky husté a inspirativní síti přírodních zahrad, byla bych ráda, aby byl viditelný a skutečně žijící.

Jakkoli já jsem spíše ekolog designu, Steve - můj partner je ekologickým designérem, s vášní a s celistvým přístupem k designu a pestrou škálou zkušeností ze své 40leté praxe v architektuře, krajinné architektuře a designu měst. Jeho designy žijí a spojují všechny vrstvy komunity permakulturou.

Steve pochází z farmy na Novém Zélandu, nicméně pracoval na projektech v řadě koutů světa, až ho vítr zavál i do země České, kde momentálně žije s námi. Stevův taťka byl farmářem a posléze zahradníkem, miloval růže a udržoval městské parky, naučil synka zahradnické praxi i rostlinám, a synek je v praxi spojil s talentem a uměleckým okem.

Jako ekolog designu a ekologický designér se vzájemně pěkně doplňujeme a společně tvoříme. Pokud Vás naše příběhy zaujaly, velmi rádi bychom se spojili a inspirovali i na Vaší a pro Vaši zahradu či pozemek. Neváhejte nás kontaktovat na mojí e-mailové adrese: martina.petru@gmail.com a/nebo tel. 728 799 115. Těšíme se na slyšenou.

Jedlé zahrady bez hranic všednosti

Jedlé zahrady bez hranic všednosti

* odkud to není daleko k velice inspirativní zahradě Erwina Zacha v Horním Rakousku, zahradě maloplošné nicméně rozmanité, od ca 30 druhů rajčat a 20 druhů fazolí k výrobě vlastního octa a vybudování malé a efektivní mlátičky na semena. Vřele doporučuji k návštěvě.

** Mým nedávným objevem a velkou radostí bylo setkání se Stephanem Barstowem z Norského Trondheimu, kde už přes 30 let pěstuje jedlé plané a okrasné rostliny a jeho zahrada jich dnes hostí přes 2000 druhů, odrůd a variet. Nazývá je edimentals (edible ornamentals) a jedna z jeho příznivkyň už v Dánsku založila školku, která se na ně specializuje. Do salátu si pak sezónně můžete nasbírat přes 250 různých listů a květů a to už je úctyhodná diverzita.



Martina Petrů

naposledy upraveno dne: 04.11.2014   tisk   zpět  
European Union European Development Fund   European territorial Co-Operation Austria-Czech Republic 2007-2013

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj