©g.hekele "die umweltberatung"
Ochrana půdního ivota je prvním a základním přikázáním zahradníka! V zásadě se rozliuje mezi půdní flórou (rostlinné organismy) a půdní faunou (půdní ivočichové).
Půdní flóra
Bakterie Druhově nejbohatí skupina, odbourávají organické látky a zpřístupňují tak rostlinám iviny v těchto látkách obsaené. Aktinomycety Sem patří bakterie podobající se houbám, které rozkládají organický materiál. Propůjčují půdě její typickou zemitou vůni. Houby Svým myceliem protkávají půdu a podstatně přispívají k rozkladu organické drti. Zvlátní druhy tvoří symbiózu s rostlinnými kořeny, z ní profituje jak houba, tak rostlina (mykorrhiza). Řasy Podílejí se na rozkladu organických látek.
Půdní fauna
Pli, krtek, hlodavci Tato skupina největích obyvatel půdy se iví zčásti rostlinnou a zčásti ivočinou potravou. Krtek patří mezi hmyzoravce. Seere velké mnoství kodlivého hmyzu a jeho larev a nepohrdne ani mláďaty hryzce. íaly íaly jsou zvlátě uitečnými obyvateli půdy: půdu mísí a kypří (lepí provzdunění a prostupnost pro kořeny), vnáejí do půdy organické látky. V trávicím traktu íal se minerální látky (jíl) a humus spojují a vzniká humusojílový komplex. Ten je stabilním základem pro tvorbu drobtovité půdní struktury. Ve výměcích íal se nacházejí iviny ve formě vysoce přístupné pro rostliny. Stínky, roztoči, chvostoskoci, larvy hmyzu, mravenci iví se částečkami odumřelé organické hmoty a za potravu jim slouí jak rostlinné, tak ivočiné zbytky. Mikroskopičtí ivočichové (měňavky, bičíkovci, nálevníci, elvuky, háďátka a tětinatci) Tyto ivočichy lze vzhledem k jejich nepatrné velikosti pozorovat jen pod drobnohledem. Jak co do počtu druhů, tak i co do počtu jedinců vak představují největí skupinu.
|